Říjen je desátým měsícem roku podle Gregoriánského kalendáře a má 31 dní. Jeho české jméno je odvozeno od jelení říje. Latinský název October znamená osmý měsíc a je odvozen z římského kalendáře, podle nějž rok začínal březnem. Slunce je začátkem října ve znamení vah a přechází do znamení štíra. V tomto měsíci pokračuje ve střední Evropě podzimní sklizeň a v českých zemích se tradičně slaví posvícení. 

Celý měsíc

Teplý říjen – studený listopad.
Teplý říjen – studený únor.
Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jesť k doufání pěkné vinobraní.
Čistý nový Měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
Teplé září – říjen se mračí.
Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
Září víno vaří, říjen víno pijem.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.
Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
Říjen když blýská, zima plíská.
Kolik dní v říjnu uplyne do prvého deště, po tolik dnů bude i v zimě pršeti.
V říjnu mnoho deštů, v prosinci mnoho větrů.
Mlhy v říjnu – sněhy v zimě.
Studený říjen – zelený leden.
Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý.
Mrazy v říjnu – hezky v lednu; krásný říjen – studený leden.
Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
Říjen a březen rovné jsou ve všem.

Jednotlivé dny

1. Fouká-li na sv. Remigia od východu, bude teplý podzimek.
2. Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.
2. Den Marie Orodovnice – první mrazíky.
3. Den svaté Terezičky nebývá bez vlažičky.
4. Svatý František zahání lidi do chýšek
5. Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
8. O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.
9. Je-li déšť na sv. Diviše, bude mokrá zima.
9. Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu
10. Lednová zima i na peci je znát.
15. Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
16. Svatý Havel – devět počasí za den.
16. Jaký den svatý Havel ukazuje, taková zima se objevuje.
16. Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
16. Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
16. Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
16. Déšť na Havla, déšť na vánoce.
16. Suchý Havel oznamuje suché léto.
17. Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
17. Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy naleje.
18. Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volny měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej.
21. Svatá Voršila jíní nasila.
21. Svatá Voršila zimu posílá.
21. Svatá Uršula perličky rozsula; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.
21. Svatá Voršila a Kordula – větry pohnula.
21. Svatá Voršila a Kordula – patronky větru.
21. Když na Uršulu větr duje, tuhou zimu ohlašuje.
21. Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
21. Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
23. Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána
26. Svatý Haštal – vymeť maštal.
28. Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.
28. Šimona a Judy – tuhnou na poli hrudy.
28. Šimona a Judy – buď sníh, nebo hrudy.
28. Šimona a Judy – zima je všudy.
28. Šimona a Judy – zima leze z půdy.
28. Šimona a Judy – kožich snese s půdy.
28. Po Šimoně a Judy naděj se sněha, neb hrudy.
28. Svatý Šimon a Judy počasí o vánocích ovládá.