{"id":1632,"date":"2021-02-18T07:11:21","date_gmt":"2021-02-18T07:11:21","guid":{"rendered":"http:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/?p=1632"},"modified":"2021-03-16T20:24:41","modified_gmt":"2021-03-16T20:24:41","slug":"jak-velke-budou-po-zime-skody-mrazem","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/?p=1632","title":{"rendered":"Jak velk\u00e9 budou po zim\u011b \u0161kody mrazem?"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\"><a href=\"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/wp-content\/uploads\/2012\/02\/zima-les.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignleft size-thumbnail wp-image-1635\" title=\"zima-les\" src=\"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/wp-content\/uploads\/2012\/02\/zima-les-150x150.jpg\" alt=\"\" width=\"150\" height=\"150\" \/><\/a>Patologick\u00e9 \u00fa\u010dinky n\u00edzk\u00fdch teplot na d\u0159eviny a spolup\u016fsoben\u00ed dal\u0161\u00edch nep\u0159\u00edzniv\u00fdch faktor\u016f prost\u0159ed\u00ed b\u011bhem zimn\u00edho obdob\u00ed jsou tradi\u010dn\u00edmi probl\u00e9my ochrany lesa.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>V\u00fdjime\u010dn\u00e9 pov\u011btrnostn\u00ed pom\u011bry, kter\u00fdm byly v minulosti d\u0159eviny a jejich porosty vystaveny, si proto zasluhuj\u00ed upamatov\u00e1n\u00ed a na\u0161i pozornost. <\/strong><!--more--><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>\u00davod<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">B\u011bhem uplynul\u00e9 zimy jsme se \u010dast\u011bji ne\u017e kdy jindy setk\u00e1vali se sn\u011bhov\u00fdmi sr\u00e1\u017ekami, kter\u00e9 spolu s n\u00e1mrazou a ledovkou p\u016fsobily v les\u00edch prol\u00e1m\u00e1n\u00ed korun strom\u016f nebo polomy. Ve t\u0159et\u00ed dek\u00e1d\u011b ledna jsme byli sv\u011bdky p\u0159\u00edlivu arktick\u00e9ho vzduchu ze severov\u00fdchodu, p\u0159i kter\u00e9m rtu\u0165 teplom\u011br\u016f b\u011bhem jedin\u00e9ho dne prudce poklesla z hodnot nad bodem mrazu a\u017e pod -20\u00a0<sup>o<\/sup>C. O\u010dek\u00e1van\u00fdm stresorem pro d\u0159eviny je\u0161t\u011b mohou b\u00fdt zt\u011b\u017ekl\u00e9 p\u0159\u00edkrovy taj\u00edc\u00edho sn\u011bhu, n\u00e1hl\u00e9 dubnov\u00e9 v\u00fdkyvy teplot nebo kv\u011btnov\u00e9 p\u0159\u00edzemn\u00ed mraz\u00edky a pozdn\u00ed mrazy. Na fin\u00e1ln\u00ed kvantifikaci leto\u0161n\u00edch \u0161kod, vznikl\u00fdch v lesn\u00edm hospod\u00e1\u0159stv\u00ed (LH) sn\u011bhem a n\u00edzk\u00fdmi teplotami, je tedy zat\u00edm p\u0159ed\u010dasn\u00e9 pom\u00fd\u0161let. Kompilace n\u011bkolika pramen\u016f, kter\u00e9 p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed \u010dty\u0159i v\u00fdznamn\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed epizody p\u016fsoben\u00ed n\u00edzk\u00fdch teplot v lesn\u00edch porostech \u010cR, je \u00fast\u0159edn\u00edm n\u00e1m\u011btem p\u0159edkl\u00e1dan\u00e9ho p\u0159\u00edsp\u011bvku.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Rekordn\u00ed mr\u00e1z (zima 1928\/29)<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Dlouh\u00e9 trv\u00e1n\u00ed velmi n\u00edzk\u00fdch teplot (mraz\u016f) za\u0159adilo zimu 1928\/29 mezi nejstuden\u011bj\u0161\u00ed zimn\u00ed obdob\u00ed u n\u00e1s od po\u010d\u00e1tk\u016f meteorologick\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed. Celost\u00e1tn\u00ed teplotn\u00ed rekord -42,2\u00a0<sup>o<\/sup>C ze dne 11. \u00fanora 1929 (Litv\u00ednovice u \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic) je \u00fadajem v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1m\u00fdm a dosud platn\u00fdm. STRACHOTA (1930:\u00a0<em>\u010cs. les<\/em>, \u010d. 8, s. 63) rozvedl n\u011bkter\u00e9 podrobnosti o pr\u016fb\u011bhu vybran\u00fdch meteorologick\u00fdch prvk\u016f v zim\u011b 1928\/29, ze kter\u00e9ho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee siln\u00e9 mrazy se na v\u011bt\u0161in\u011b \u00fazem\u00ed tehdej\u0161\u00edho \u010ceskoslovenska vyskytovaly ji\u017e od prosince 1928. V obdob\u00ed od 1. do 15. \u00fanora 1929 teplota vzduchu na mnoha m\u00edstech nevystupovala nad -20\u00a0<sup>o<\/sup>C a mnohde dos\u00e1hla sv\u00e9ho historick\u00e9ho minima. Po slab\u00e9 oblev\u011b ve 2. polovin\u011b \u00fanora pokra\u010dovaly v prvn\u00ed dek\u00e1d\u011b b\u0159ezna 1929 op\u011bt siln\u00e9 mrazy s hodnotami pod -20\u00a0<sup>o<\/sup>C. Teprve v polovin\u011b b\u0159ezna se oteplilo k hodnot\u00e1m nad nulu, a pot\u00e9 nastalo pozvoln\u00e9 t\u00e1n\u00ed sn\u011bhu, kter\u00fd<em>&#8222;se i v ni\u017e\u0161\u00edch poloh\u00e1ch na\u0161ich les\u016f udr\u017eel a\u017e do konce b\u0159ezna v dosti vysok\u00e9 vrstv\u011b&#8220;<\/em>.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Doc. Strachota rovn\u011b\u017e popsal, \u017ee duben byl zpo\u010d\u00e1tku sychrav\u00fd a \u017ee se v\u00fdrazn\u011bji oteplilo teprve po 8. 4. 1929. Tuto informaci mus\u00edme pova\u017eovat za velmi d\u016fle\u017eitou, proto\u017ee z\u0159ejm\u011b vypov\u00edd\u00e1 o pozvolnosti oteplot\u00e1n\u00ed vzduchu na ja\u0159e roku 1929. P\u0159edpokl\u00e1dan\u00e1 absence prudk\u00fdch teplotn\u00edch v\u00fdkyv\u016f v tomto nejrizikov\u011bj\u0161\u00edm obdob\u00ed p\u016fsoben\u00ed teplot na d\u0159eviny se pravd\u011bpodobn\u011b tak\u00e9 prom\u00edt\u00e1 do relativn\u011b m\u00edrn\u00e9ho zhodnocen\u00ed\u00a0<em>\u00da\u010dink\u016f neoby\u010dejn\u011b tuh\u00e9 zimy v roce 1928-29 na lesn\u00ed d\u0159eviny<\/em>, kter\u00e9 provedl POLANSK\u00dd (1930: Sborn\u00edk v\u00fdzkumn\u00fdch \u00fastav\u016f zem\u011bd\u011blsk\u00fdch \u010cSR, sv. 60):\u00a0<em>&#8222;Hodnoty, kter\u00e9 si dosud bezprost\u0159edn\u00ed \u0161kody zp\u016fsoben\u00e9 tuhou zimou v lese vy\u017e\u00e1daly, a\u010d lze je odhadnouti hodnotou statis\u00edcovou, netvo\u0159\u00ed &#8230; polo\u017eku takovou, aby bylo nutno mluviti o \u00fajm\u011b citeln\u00e9&#8220;<\/em>.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jako\u00a0<em>&#8222;dosti m\u00edrn\u00e9&#8220;<\/em> pak o rok pozd\u011bji POLANSK\u00dd (1931: Sborn\u00edk v\u00fdzkumn\u00fdch \u00fastav\u016f zem\u011bd\u011blsk\u00fdch \u010cSR, sv. 74) vyhodnotil i druhotn\u00e9 \u00fa\u010dinky t\u00e9to tuh\u00e9 zimy na lesn\u00ed d\u0159eviny a na jejich zdravotn\u00ed stav. Oboj\u00ed zhodnocen\u00ed se op\u00edralo o anal\u00fdzu a synt\u00e9z\u016f \u00fadaj\u016f ze dvou celost\u00e1tn\u00edch dotazn\u00edkov\u00fdch akc\u00ed, kter\u00e9 se uskute\u010dnily pod gesc\u00ed St\u00e1tn\u00edho v\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fastavu pro p\u011bst\u011bn\u00ed les\u016f a lesnickou biologii v Brn\u011b.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ze\u00a0<em>Zpr\u00e1vy o mrazov\u00fdch \u0161kod\u00e1ch ze zimy r. 1928-29<\/em>, kterou na str\u00e1nk\u00e1ch LESNICK\u00c9 PR\u00c1CE publikoval HENDRYCH (1930; s. 148 &#8211; 164), vyplynuly rovn\u011b\u017e n\u011bkter\u00e9 nov\u00e9 poznatky. Autor shrom\u00e1\u017edil \u00fadaje z vlastn\u00edch pozorov\u00e1n\u00ed na poles\u00ed Par\u0161ovice (\u0161koln\u00ed poles\u00ed lesnick\u00e9 \u0161koly v Hranic\u00edch) a zd\u016fraz\u0148uje zejm\u00e9na to, \u017ee mnohde na kmenech do\u0161lo v d\u016fsledku mraz\u016f k poprask\u00e1n\u00ed, roztrh\u00e1n\u00ed a odlupov\u00e1n\u00ed k\u016fry v\u010detn\u011b rozpuk\u00e1n\u00ed d\u0159eva. M\u00edra po\u0161kozen\u00ed jednotliv\u00fdch strom\u016f i lesn\u00edch porost\u016f mrazem p\u0159itom korelovala s m\u00edrou jejich oslun\u011bn\u00ed. Nejpo\u0161kozen\u011bj\u0161\u00ed po zim\u011b 1928\/29 zde byly porosty tenkokor\u00fdch d\u0159evin (jedle, buk aj.) na ji\u017en\u00edch a jihoz\u00e1padn\u00edch expozic\u00edch.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>\u00danorov\u00e9 zimn\u00ed mrazy (zima 1955\/56)<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Platnost t\u011bchto poznatk\u016f se potvrdila p\u0159i vyhodnocen\u00ed \u0161kod mrazem po tuh\u00e9 zim\u011b v letech 1955\/56. V z\u00e1v\u011bru ledna (25. 1. 1956) do st\u0159edn\u00ed Evropy pronikl studen\u00fd arktick\u00fd vzduch ze severov\u00fdchodu a pot\u00e9 a\u017e do 29. 2. 1956 teploty na mnoha m\u00edstech nevystoupily nad bod mrazu. V\u00fdznamn\u011bji se oteplilo teprve po 20. b\u0159eznu. Ve smrkov\u00fdch porostech na ji\u017en\u00edch a jihoz\u00e1padn\u00edch expozic\u00edch byl stejn\u011b jako po zim\u011b 1928\/29 pozorov\u00e1n nejv\u011bt\u0161\u00ed pod\u00edl zimn\u00edm mrazem po\u0161kozen\u00fdch strom\u016f. V\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed \u0161kody byly v roce 1956 evidov\u00e1ny p\u0159edev\u0161\u00edm u solit\u00e9rn\u00edch d\u0159evin, u strom\u016f v okraj\u00edch lesn\u00edch porost\u016f, v porostech s n\u00edzk\u00fdm zakmen\u011bn\u00edm, jako\u017e i v poloh\u00e1ch vystaven\u00fdch proud\u011bn\u00ed vzduchu a imis\u00ed (ZEIGER a kol. 1958).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Mrazy po p\u0159edchoz\u00edm oteplen\u00ed (b\u0159ezen 1977)<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jestli\u017ee prvn\u00ed p\u0159\u00edklad (zima 1928\/29) dokumentoval dlouhodob\u00e9 p\u016fsoben\u00ed mimo\u0159\u00e1dn\u011b n\u00edzk\u00fdch zimn\u00edch teplot, kter\u00e9 nem\u011blo dramatick\u00fd dopad na LH, pak naopak zcela fat\u00e1ln\u011b m\u016f\u017ee v z\u00e1v\u011bru zimy na d\u0159eviny p\u016fsobit teplotn\u00ed zvrat v podob\u011b oteplen\u00ed a n\u00e1hl\u00e9ho ochlazen\u00ed. Rostliny otu\u017een\u00e9 ji\u017e pouze k n\u00edzk\u00fdm kladn\u00fdm teplot\u00e1m v takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nemohou \u00fasp\u011b\u0161n\u011b \u010delit zamrz\u00e1n\u00ed vody v pletivech. Tvorba krystal\u016f ledu v pletivech vede neodvratn\u011b k dehydrataci (vyschnut\u00ed) bun\u011bk; objemov\u00e9 zm\u011bny tuhnouc\u00ed a rozmrzaj\u00edc\u00ed vody zp\u016fsob\u00ed destrukci bun\u011b\u010dn\u00fdch membr\u00e1n, mechanick\u00e9 roztrh\u00e1n\u00ed pletiv a jejich odum\u0159en\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><em>&#8222;P\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159edja\u0159\u00ed r. 1977, kdy jev reziv\u011bn\u00ed jehlic smrku plo\u0161n\u011b postihnul Kru\u0161n\u00e9 a Jizersk\u00e9 hory, zas\u00e1hl do z\u00e1padn\u00edch Krkono\u0161 a m\u00edsty byl zaznamen\u00e1n na Broumovsku a podh\u016f\u0159\u00edm Orlick\u00fdch hor pronikl a\u017e na Svitavsko. Tato odezva m\u00e1 z\u0159ejm\u00fd r\u00e1z fyziologick\u00e9ho vys\u00fdch\u00e1n\u00ed jehlic, &#8230;&#8220;<\/em> doslova dokumentuje TESA\u0158 (1985) zna\u010dn\u00fd plo\u0161n\u00fd rozsah mrazov\u00e9ho po\u0161kozen\u00ed lesn\u00edch porost\u016f \u010cR v z\u00e1v\u011bru b\u0159ezna 1977. Tehdy po p\u0159edchoz\u00edm tepl\u00e9m \u00fanoru a souvisle po sob\u011b n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch 24 b\u0159eznov\u00fdch dnech (3.-26. 3. 1977), kdy pr\u016fm\u011brn\u00e9 denn\u00ed teploty vzduchu neklesaly po bod mrazu a kdy se v z\u00e1v\u011bru uveden\u00e9ho obdob\u00ed i na hor\u00e1ch pohybovaly kolem +10\u00a0<sup>o<\/sup>C, do\u0161lo (27. 3. 1977) k nasunut\u00ed mas chladn\u00e9ho vzduchu ze severu a k propadu teplot a\u017e k -13\u00a0<sup>o<\/sup>C (MATERNA 2002; \u00fadaje z Kru\u0161n\u00fdch hor).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Prudk\u00e9 ochlazen\u00ed (Silvestr 1978)<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Ve vzpom\u00ednk\u00e1ch mnoha pam\u011btn\u00edk\u016f se v souvislosti s prudk\u00fdm zimn\u00edm poklesem teplot mus\u00ed nutn\u011b vybavit tak\u00e9 p\u0159elom let 1978\/79. V pr\u016fb\u011bhu silvestrovsk\u00e9 noci na cel\u00e9m na\u0161em \u00fazem\u00ed teploty vzduchu prudce poklesy z hodnot vysoko nad bodem mrazu ojedin\u011ble a\u017e k arktick\u00fdm -30\u00a0<sup>o<\/sup>C. V\u00fdjime\u010dnost tohoto teplotn\u00edho zvratu spo\u010d\u00edvala nejen v mimo\u0159\u00e1dn\u011b siln\u00e9m, ale tak\u00e9 ve velmi rychl\u00e9m ochlazen\u00ed (pokles o v\u00edce ne\u017e 2\u00a0<sup>o<\/sup>C za hodinu).\u00a0Podrobn\u00fd rozbor pov\u011btrnostn\u00ed situace kolem Silvestra 1978 uve\u0159ej\u0148uje na sv\u00fdch osobn\u00edch webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch PSIKA (2005: viz http:\/\/www.cbox.cz\/tomas_psika\/zajimavosti.htm). Uv\u00e1d\u00ed, \u017ee ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b se podobn\u00e1 situace vyskytuje velice z\u0159\u00eddka a \u017ee ji lze srovnat snad jen s\u00a0<em>blizzardem<\/em>, \u010dili jevem, kter\u00fd je daleko v\u00edce typick\u00fd pro zimn\u00ed obdob\u00ed na severoamerick\u00e9m kontinentu.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">V 70. letech minul\u00e9ho stolet\u00edm byly ji\u017e na\u0161e lesy dlouhodob\u011b stresovan\u00e9 zne\u010di\u0161t\u011bn\u00edm ovzdu\u0161\u00ed, co\u017e je\u0161t\u011b v\u00edce podvazovalo jejich odolnost v\u016f\u010di \u00fa\u010dink\u016fm ochlazen\u00ed. Prudk\u00fd pokles teplot spolu s vlivem imis\u00ed tehdy odstartoval v\u00fdznamnou etapu ch\u0159adnut\u00ed na\u0161ich horsk\u00fdch les\u016f. Podrobnosti o ne\u017e\u00e1douc\u00edch \u00fa\u010dinc\u00edch zimn\u00edch a pozdn\u00edch mraz\u016f na obnovu lesa v imisn\u00edch oblastech pot\u00e9 popsali mnoz\u00ed lesni\u010dt\u00ed odborn\u00edci (FI\u0160ERA 1991; FLEMMING a KRE\u010cMER 1986; JIRGLE 1982; KA\u0147\u00c1K 2004; KRE\u010cMER in PE\u0158INA a kol. 1984; MATERNA 1982; MRKVA 2000; PE\u0158INA 1985; TESA\u0158 1985 a dal\u0161\u00ed). V jejich zku\u0161enostech m\u016f\u017eeme i dnes hledat a nach\u00e1zet v\u00fdchodisko pro na\u0161e \u00fasil\u00ed o zlep\u0161ov\u00e1n\u00ed stavu lesa.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\"><strong>Z\u00e1v\u011brem<\/strong><\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Riziko po\u0161kozov\u00e1n\u00ed d\u0159evin a jejich porost\u016f mrazem je zejm\u00e9na v horsk\u00fdch imisn\u00edch oblastech trvale aktu\u00e1ln\u00ed. Kdykoliv m\u016f\u017ee b\u00fdt re\u00e1lnou skute\u010dnost\u00ed, zejm\u00e9na pak tehdy, pokud jsou vlny ochlazen\u00ed v pr\u016fb\u011bhu zimy a jara p\u0159eru\u0161ov\u00e1ny st\u0159\u00eddav\u00fdm oteplen\u00edm. Zhodnotit, nakolik se uplynul\u00e9 zimn\u00ed obdob\u00ed &#8222;zap\u00ed\u0161e&#8220; na spravovan\u00e9m lesn\u00edm majetku, m\u016f\u017eeme nejd\u0159\u00edve na ja\u0159e, resp. a\u017e na jeho konci. N\u011bkde budeme moci k inventarizac\u00edm stavu lesn\u00edch porost\u016f po zim\u011b p\u0159istupovat s nad\u011bj\u00ed na beze\u0161kodn\u00fd pr\u016fb\u011bh zimy, jinde s opr\u00e1vn\u011bn\u00fdmi obavami. Tyt\u00e9\u017e rozporupln\u00e9 pocity p\u0159i zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed zimn\u00edch \u0161kod v les\u00edch ale ji\u017e musely za\u017e\u00edvat i mnoh\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed generace lesn\u00edk\u016f.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">A\u0165 ji\u017e tedy bude kone\u010dn\u00fd &#8222;\u00fa\u010det&#8220;, kter\u00fd n\u00e1m leto\u0161n\u00ed zima vystav\u00ed, jak\u00fdkoliv, nezb\u00fdv\u00e1 n\u00e1m, ne\u017e jej s pokorou p\u0159ijmout. Jsme toti\u017e proti \u0161kodliv\u00e9mu p\u016fsoben\u00ed v\u011bt\u0161iny pov\u011btrnostn\u00edch \u00fakaz\u016f na lesy nad\u00e1le t\u00e9m\u011b\u0159 bezmocn\u00ed. Praktick\u00e1 ochrana lesa proti v\u00fdst\u0159edn\u00edm pokles\u016fm a kol\u00eds\u00e1n\u00ed teploty m\u016f\u017ee spo\u010d\u00edvat snad jen v n\u011bkter\u00fdch preventivn\u00edch opat\u0159en\u00edch (HENDRYCH 1930: LP, s. 148).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;\">Jarmila N\u00e1rovcov\u00e1, V\u00e1clav N\u00e1rovec, Martin \u010cerm\u00e1k<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<div style=\"position: absolute; top: -999px; left: -999px;\">wasted shell of a man<br \/>\n<a href=\"http:\/\/www.weedyapp.com\/\">christina aguilera weight loss<\/a>rastase Paris collaborates with Vanessa Seward for hair accessory collection<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Patologick\u00e9 \u00fa\u010dinky n\u00edzk\u00fdch teplot na d\u0159eviny a spolup\u016fsoben\u00ed dal\u0161\u00edch nep\u0159\u00edzniv\u00fdch faktor\u016f prost\u0159ed\u00ed b\u011bhem zimn\u00edho obdob\u00ed jsou tradi\u010dn\u00edmi probl\u00e9my ochrany lesa. V\u00fdjime\u010dn\u00e9 pov\u011btrnostn\u00ed pom\u011bry, kter\u00fdm byly v minulosti d\u0159eviny a jejich porosty vystaveny, si proto zasluhuj\u00ed upamatov\u00e1n\u00ed a na\u0161i pozornost.<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"jetpack_post_was_ever_published":false,"_jetpack_newsletter_access":"","_jetpack_dont_email_post_to_subs":false,"_jetpack_newsletter_tier_id":0,"_jetpack_memberships_contains_paywalled_content":false,"_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","default_image_id":0,"font":"","enabled":false},"version":2}},"categories":[8,3],"tags":[],"class_list":["post-1632","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-clanky","category-les"],"jetpack_publicize_connections":[],"jetpack_featured_media_url":"","jetpack_shortlink":"https:\/\/wp.me\/p4YkmD-qk","jetpack_sharing_enabled":true,"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1632","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=1632"}],"version-history":[{"count":8,"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1632\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4439,"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1632\/revisions\/4439"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=1632"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=1632"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=1632"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}