{"id":4616,"date":"2021-03-14T04:15:26","date_gmt":"2021-03-14T04:15:26","guid":{"rendered":"http:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/?p=4616"},"modified":"2021-03-16T20:25:35","modified_gmt":"2021-03-16T20:25:35","slug":"vztah-cloveka-k-lesum-pred-vznikem-lesniho-hospodarstvi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/?p=4616","title":{"rendered":"Vztah \u010dlov\u011bka k les\u016fm p\u0159ed vznikem lesn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify;\">P\u0159\u00edrodn\u00ed, \u010dinnost\u00ed \u010dlov\u011bka t\u00e9m\u011b\u0159 nedot\u010den\u00e9 lesy se u n\u00e1s vyskytovaly p\u0159ibli\u017en\u011b do 4. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n. l., v\u00a0paleolitu a mezolitu. Tedy v\u00a0dob\u011b, kdy byl \u010dlov\u011bk lovcem, ryb\u00e1\u0159em a sb\u011bra\u010dem p\u0159\u00edrodn\u00edch plodin a je\u0161t\u011b neexistovalo zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Lesy proch\u00e1zely v\u00fdvojem od tundrov\u00fdch formac\u00ed p\u0159es lesy s\u00a0p\u0159evahou borovice a b\u0159\u00edzy ke sv\u011btl\u00fdm <!--more-->borov\u00fdm a sm\u00ed\u0161en\u00fdm dubov\u00fdm les\u016fm, v\u00a0nich\u017e byla hojn\u00e1 l\u00edska.<\/p>\n<h2>Prvn\u00ed zem\u011bd\u011blci<\/h2>\n<p>Od 4. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n. l. se v\u00a0na\u0161ich zem\u00edch za\u010d\u00ednaj\u00ed usazovat neoliti\u010dt\u00ed zem\u011bd\u011blci, kte\u0159\u00ed krajinu postupn\u011b p\u0159izp\u016fsobuj\u00ed nov\u00e9mu zp\u016fsobu ob\u017eivy, tedy obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u016fdy a pastevectv\u00ed. Svoj\u00ed \u010dinnost\u00ed m\u011bn\u00ed \u00fazem\u00ed v\u00a0ni\u017e\u0161\u00edch poloh\u00e1ch v\u00a0kulturn\u00ed step a v\u00fdrazn\u011b ovliv\u0148uj\u00ed podobu les\u016f kolem sv\u00fdch s\u00eddel. <strong>V\u00a0po\u010d\u00e1tc\u00edch neolitick\u00e9ho zem\u011bd\u011blstv\u00ed byla vegeta\u010dn\u00ed p\u00e1sma proti dne\u0161n\u00edm posunuta do vy\u0161\u0161\u00edch nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161ek, horn\u00ed hranice dubohabrov\u00fdch h\u00e1j\u016f asi o 200 metr\u016f, horn\u00ed hranice bu\u010din s\u00a0p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed dubu asi o 400 metr\u016f. <\/strong>P\u0159\u00ed\u010dinou posunu vegeta\u010dn\u00edch p\u00e1sem bylo v\u00fdrazn\u011b teplej\u0161\u00ed klimatick\u00e9 obdob\u00ed, kdy pr\u016fm\u011brn\u00e9 ro\u010dn\u00ed teploty byly o 4 &#8211; 5 <sup>0<\/sup>C vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e dnes. Pr\u00e1v\u011b velmi p\u0159\u00edzniv\u00e9 klimatick\u00e9 podm\u00ednky zna\u010dn\u011b p\u0159isp\u011bly k\u00a0prudk\u00e9mu rozvoji neolitick\u00fdch zem\u011bd\u011blsk\u00fdch kultur.<\/p>\n<p>Neolitick\u00e9 os\u00eddlen\u00ed nebylo p\u0159\u00edli\u0161 hust\u00e9 ani po\u010detn\u00e9, ale pot\u0159ebovalo k\u00a0produkci potravin pom\u011brn\u011b zna\u010dn\u00e9 plochy. Primitivn\u00ed zp\u016fsob ru\u010dn\u00edho obd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161el n\u00edzk\u00e9 v\u00fdnosy a zna\u010dn\u011b vy\u010derp\u00e1val p\u016fdu, tak\u017ee po \u010dase bylo nutn\u00e9 osadu p\u0159est\u011bhovat. Na p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto se lid\u00e9 vraceli po 30 a\u017e 40 letech. Neolitick\u00e1 osada pot\u0159ebovala t\u0159i a\u017e \u010dty\u0159i s\u00eddli\u0161t\u011b, mezi kter\u00fdmi se cyklicky st\u011bhovala. Tento zp\u016fsob hospoda\u0159en\u00ed spojen\u00fd se \u017e\u010f\u00e1\u0159en\u00edm, tedy vypalov\u00e1n\u00edm les\u016f, podporoval roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed d\u0159evin odoln\u00fdch proti ohni, kter\u00fdm vyhovuje prosv\u011btlen\u00ed, jako jsou borovice a dub. Naopak omezoval \u0161\u00ed\u0159en\u00ed d\u0159evin citliv\u011bj\u0161\u00edch, nap\u0159\u00edklad buku a jedle.<\/p>\n<h2>Doba bronzov\u00e1<\/h2>\n<p>V\u00a0eneolitu doch\u00e1z\u00ed ke zm\u011bn\u011b zp\u016fsobu hospoda\u0159en\u00ed a roz\u0161i\u0159uje se chov dobytka, zejm\u00e9na ovc\u00ed, koz, prasat a kon\u00ed. V\u00a0d\u016fsledku toho se zna\u010dn\u011b rozm\u00e1h\u00e1 lesn\u00ed pastva, kter\u00e1 m\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed vliv na skladbu d\u0159evin. Postupn\u011b se tak\u00e9 zvy\u0161uj\u00ed n\u00e1roky na spot\u0159ebu d\u0159eva a d\u0159ev\u011bn\u00e9ho uhl\u00ed p\u0159i zpracov\u00e1n\u00ed kov\u016f, zejm\u00e9na v\u00a0dob\u011b bronzov\u00e9 a \u017eelezn\u00e9. V\u00a0dob\u011b bronzov\u00e9 pronik\u00e1 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 os\u00eddlen\u00ed do vy\u0161\u0161\u00edch poloh, p\u0159edev\u0161\u00edm ji\u017en\u00edch a jihoz\u00e1padn\u00edch \u010cech. Po roce 1000 p\u0159. n. l. naopak ustupuje souvisl\u00e9 os\u00eddlen\u00ed na ji\u017en\u00ed, v\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed Morav\u011b. Dal\u0161\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed pot\u0159eby d\u0159eva souviselo s\u00a0rozvojem keltsk\u00e9 kultury v\u00a0obdob\u00ed asi 500 a\u017e 100 let p\u0159. n. l.<\/p>\n<p>Ve 2. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n. l. doch\u00e1z\u00ed k\u00a0ochlazen\u00ed klimatu, co\u017e se projevuje sestupem buku do ni\u017e\u0161\u00edch poloh. P\u0159ibli\u017en\u011b od roku 750 p\u0159. n. l. se klima naopak otepluje, pokra\u010doval \u00fastup dubu a \u0161\u00ed\u0159en\u00ed buku a jedle. P\u0159evl\u00e1daly bukojedlov\u00e9 lesy, smrk se udr\u017eoval jen v\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00edch poloh\u00e1ch. Tam, kde nebyly schopny jin\u00e9 d\u0159eviny r\u016fst, p\u0159irozen\u011b p\u0159eva\u017eovala borovice. Sm\u00ed\u0161en\u00e9 doubravy se udr\u017eely jen v\u00a0n\u00ed\u017ein\u00e1ch, kde se vlivem lidsk\u00e9 \u010dinnosti st\u00e1le zvy\u0161ovalo zastoupen\u00ed habru. <strong>Mimo oblasti pohrani\u010dn\u00edch hor a \u010ceskomoravsk\u00e9 vyso\u010diny jde ji\u017e o skladbu les\u016f siln\u011b ovlivn\u011bnou z\u00a0velk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u010dinnost\u00ed \u010dlov\u011bka.<\/strong><\/p>\n<h2>St\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f<\/h2>\n<p>Zm\u011bny v\u00a0rozsahu souvisl\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed v\u00a0dob\u011b \u0159\u00edmsk\u00e9 a v\u00a0dob\u011b st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f (1. stol. p\u0159. n. l. &#8211; 6. stol. n. l.) m\u011bly podstatn\u00fd v\u00fdznam pro \u0161\u00ed\u0159en\u00ed kulturn\u00ed stepi na \u00fakor lesa. Na po\u010d\u00e1tku slovansk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed (6. stol. n. l.) lze o p\u0159\u00edrodn\u00edm lese, kter\u00fd se vyv\u00edj\u00ed v\u00fdhradn\u011b pod vlivem p\u0159\u00edrodn\u00edch a klimatick\u00fdch podm\u00ednek, uva\u017eovat pouze v\u00a0oblastech pohrani\u010dn\u00edch hor a \u010ceskomoravsk\u00e9 vyso\u010diny a\u017e k\u00a0\u00fast\u00ed S\u00e1zavy. Druhotnou sukces\u00ed vznikly lesy v\u00a0opu\u0161t\u011bn\u00fdch oblastech souvisl\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed v\u00a0\u010d\u00e1sti ji\u017en\u00edch \u010cech, na Plze\u0148sku a z\u00e1padn\u00ed Morav\u011b.<\/p>\n<h2>Stabilizace \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu<\/h2>\n<p>Ve 12. stolet\u00ed zasahoval pohrani\u010dn\u00ed hvozd od severu k\u00a0Litom\u011b\u0159ic\u00edm, M\u011bln\u00edku a Bezd\u011bzu. Na jeho okraji st\u00e1ly hrady Hostinn\u00e9, Jarom\u011b\u0159 a Hradec Kr\u00e1lov\u00e9. Orlick\u00e9 hory byly tak\u00e9 hust\u011b zalesn\u011bn\u00e9. V\u00a0povodn\u00ed Labe se t\u00e1hly lu\u017en\u00ed lesy od Hradce Kr\u00e1lov\u00e9 po Litom\u011b\u0159ice a prostupovaly do povod\u00ed Cidliny, Jizery, Vltavy a Oh\u0159e. Siln\u011b zalesn\u011bnou krajinou byla \u010ceskomoravsk\u00e1 vyso\u010dina a horsk\u00e9 oblasti st\u0159edn\u00edch \u010cech, kter\u00e9 p\u0159ech\u00e1zely v\u00a0pomezn\u00ed lesy na \u0160umav\u011b. Kolem Dyje od B\u00edtova na v\u00fdchod pohrani\u010dn\u00ed lesy chyb\u011bly, ale povod\u00ed Moravy v\u00a0okol\u00ed Str\u00e1\u017enice, Hodon\u00edna a B\u0159eclavi bylo zna\u010dn\u011b mo\u010d\u00e1lovit\u00e9 a lesnat\u00e9. Na v\u00fdchodn\u00ed Morav\u011b bylo rovn\u011b\u017e souvisle zalesn\u011bn\u00e9 \u00fazem\u00ed. Rozs\u00e1hl\u00e9 a t\u011b\u017eko p\u0159\u00edstupn\u00e9 lesy se vyskytovaly tak\u00e9 na moravskoslovensk\u00e9m pomez\u00ed.<\/p>\n<p>Stabilizace \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu za vl\u00e1dy posledn\u00edch P\u0159emyslovc\u016f se projevila r\u016fstem po\u010dtu obyvatelstva, jemu\u017e se nedost\u00e1valo ob\u017eivy, proto panovn\u00edk, \u0161lechta a c\u00edrkev za\u010dali os\u00eddlovat dosud pust\u00e1 \u00fazem\u00ed. Po cel\u00e9 zemi byly zakl\u00e1d\u00e1ny kl\u00e1\u0161tery, kter\u00e9 m\u011bly v\u00a0prvn\u00ed f\u00e1zi zem\u011bd\u011blsk\u00e9 kolonizace p\u0159i kultivaci krajiny pr\u016fkopnickou roli. Pozd\u011bji vystupovaly p\u0159i kolonizaci do pop\u0159ed\u00ed i ekonomick\u00e9 z\u00e1jmy, tedy zv\u00fd\u0161en\u00ed p\u0159\u00edjm\u016f panovn\u00edka, \u0161lechty a c\u00edrkve z\u00edsk\u00e1n\u00edm dan\u00ed z\u00a0nov\u011b zalo\u017een\u00fdch osad. V\u00a0t\u00e9to druh\u00e9 f\u00e1zi byli p\u0159i nedostatku m\u00edstn\u00edho obyvatelstva do zem\u011b zv\u00e1ni osadn\u00edci z\u00a0ciziny. <strong>Kolonizace ve sv\u00e9m d\u016fsledku znamenala dal\u0161\u00ed zmen\u0161ov\u00e1n\u00ed plochy les\u016f a roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed kulturn\u00ed stepi.<\/strong> Likvidace les\u016f a jejich p\u0159em\u011bna na zem\u011bd\u011blskou p\u016fdu \u010di pastviny trvala do 14. stolet\u00ed.<\/p>\n<p>Krom\u011b roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed a odn\u00edm\u00e1n\u00ed p\u016fdy les\u016fm m\u011bla na jejich stav vliv i stavebn\u00ed \u010dinnost. V\u00a0dob\u00e1ch rozkv\u011btu a prosperity zna\u010dn\u011b rostla v\u00fdstavba hrad\u016f, m\u011bst, kl\u00e1\u0161ter\u016f, pro n\u011b\u017e bylo zapot\u0159eb\u00ed velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed stavebn\u00edho d\u0159\u00edv\u00ed. Tak\u00e9 rozvoj \u0159emesel, hornictv\u00ed a hutnictv\u00ed kladl vysok\u00e9 po\u017eadavky na spot\u0159ebu p\u0159edev\u0161\u00edm palivov\u00e9ho d\u0159\u00edv\u00ed a d\u0159ev\u011bn\u00e9ho uhl\u00ed. Krom\u011b toho se zvy\u0161ovala pot\u0159eba d\u0159eva pro \u00fapravu cest, zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed rybn\u00edk\u016f, vinohrad\u016f a skl\u00e1ren. V\u00a0n\u011bkter\u00fdch oblastech, nap\u0159\u00edklad Kol\u00ednsko a \u017datecko, byl ji\u017e takov\u00fd nedostatek d\u0159eva, \u017ee se muselo dov\u00e1\u017eet.<\/p>\n<h2>Prvn\u00ed snahy o ochranu les\u016f<\/h2>\n<p>V\u00a0les\u00edch se hospoda\u0159ilo tzv. se\u010d\u00ed toulavou, tedy v\u00fdb\u011brem kvalitn\u00edho d\u0159eva t\u011b\u017ebou jednotliv\u00fdch strom\u016f. P\u0159i v\u011bt\u0161\u00ed spot\u0159eb\u011b, zejm\u00e9na pro doly, hut\u011b a skl\u00e1rny se k\u00e1cely souvisl\u00e9 \u010d\u00e1sti les\u016f tam, kde bylo vhodn\u00e9 d\u0159evo. P\u00e9\u010de o zalesn\u011bn\u00ed vyt\u011b\u017een\u00fdch ploch prakticky neexistovala, v\u011bt\u0161inou si m\u011bla p\u0159\u00edroda poradit sama. N\u011bkdy se ale ponech\u00e1valy jednotliv\u00e9 stromy jako v\u00fdstavky, z\u00a0nich\u017e m\u011blo nal\u00e9tnout semeno a les se p\u0159irozen\u011b obnovit. N\u011bkter\u00e9 d\u0159eviny, nap\u0159\u00edklad habr a dub, se zmlazovaly pa\u0159ezov\u00fdmi nebo ko\u0159enov\u00fdmi v\u00fdmladky.<\/p>\n<p><strong>Sou\u010dasn\u011b se zv\u00fd\u0161enou pot\u0159ebou d\u0159eva a postupuj\u00edc\u00ed devastac\u00ed les\u016f za\u010d\u00ednaj\u00ed prvn\u00ed snahy o jejich ochranu.<\/strong> Vedou k\u00a0tomu d\u016fvody vojensk\u00e9, p\u0159edev\u0161\u00edm zachov\u00e1n\u00ed pomezn\u00edho hvozdu, ale i d\u016fvody hospod\u00e1\u0159sk\u00e9, za\u010d\u00edn\u00e1 vym\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed les\u016f a z\u0159izov\u00e1n\u00ed lesn\u00edho person\u00e1lu &#8211; lov\u010d\u00edch, lesn\u00edch, hajn\u00fdch atd. P\u016fsobnost nejvy\u0161\u0161\u00edch lov\u010d\u00edch v\u00a0Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9m a Markrabstv\u00ed moravsk\u00e9m se vztahovala rovn\u011b\u017e na lesy a hospoda\u0159en\u00ed v\u00a0nich. P\u0159i zu\u017eitkov\u00e1n\u00ed d\u0159\u00edv\u00ed se postupovalo velice opatrn\u011b. V\u00a0kr\u00e1lovsk\u00fdch les\u00edch bylo na\u0159\u00edzeno t\u011b\u017eit v\u00fdlu\u010dn\u011b d\u0159evo such\u00e9 a polomov\u00e9, na \u0159ad\u011b \u0161lechtick\u00fdch majetk\u016f se v\u011bnovala mimo\u0159\u00e1dn\u00e1 pozornost druhov\u00e1n\u00ed stavebn\u00edho a u\u017eitkov\u00e9ho d\u0159\u00edv\u00ed. Snaha o \u0159\u00edzen\u00ed hospoda\u0159en\u00ed v\u00a0les\u00edch se projevila i ve stanoven\u00ed obm\u00fdtn\u00ed doby v\u00a0pa\u0159ezin\u00e1ch.<\/p>\n<p>Za husitsk\u00fdch v\u00e1lek (1420 &#8211; 1434) do\u0161lo k\u00a0celkov\u00e9mu ochromen\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho \u017eivota v\u00a0\u010cech\u00e1ch. \u0158ada vs\u00ed byla vyp\u00e1lena a zanikla a spole\u010dn\u011b s\u00a0opu\u0161t\u011bn\u00fdmi polnostmi op\u011bt zarostla lesem. Av\u0161ak ji\u017e ve druh\u00e9 polovin\u011b 15. stolet\u00ed a hlavn\u011b v\u00a016. stolet\u00ed doch\u00e1z\u00ed k\u00a0nov\u00e9mu spole\u010densk\u00e9mu rozvoji a lesy se znovu p\u0159em\u011b\u0148uj\u00ed na pole a louky. <strong>V\u00fdznamnou ekonomickou zm\u011bnou je p\u0159echod od syst\u00e9mu poddansk\u00e9 renty k\u00a0syst\u00e9mu re\u017eijn\u00edho hospoda\u0159en\u00ed, tr\u017eby za d\u0159evo se st\u00e1vaj\u00ed nezanedbatelnou \u010d\u00e1st\u00ed celkov\u00fdch p\u0159\u00edjm\u016f jednotliv\u00fdch majetk\u016f.<\/strong> Hospoda\u0159en\u00ed v\u00a0les\u00edch se v\u011bnuje v\u011bt\u0161\u00ed pozornost, stoup\u00e1 v\u00fdznam lesn\u00edho person\u00e1lu i jeho zodpov\u011bdnost. Na n\u011bkter\u00fdch panstv\u00edch se pro hospoda\u0159en\u00ed v\u00a0les\u00edch vyd\u00e1vaj\u00ed lesn\u00edch instrukce a \u0159\u00e1dy.<\/p>\n<h2>Osamostatn\u011bn\u00ed lesnictv\u00ed<\/h2>\n<p>Podm\u00ednkou hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho rozvoje, jeho\u017e z\u00e1kladem bylo zejm\u00e9na hornictv\u00ed a hutnictv\u00ed, byla st\u00e1le se zvy\u0161uj\u00edc\u00ed spot\u0159eba d\u0159eva. Vzhledem k\u00a0nevaln\u00e9mu hospoda\u0159en\u00ed v\u00a0les\u00edch jej valem ub\u00fdvalo. Proto se od 16. stolet\u00ed prov\u00e1d\u011bla \u0161et\u0159en\u00ed o stavu les\u016f a hledaly se lokality, kde by bylo mo\u017eno z\u00edskat dal\u0161\u00ed d\u0159evo pro d\u016fln\u00ed a hutn\u00ed podniky. V\u00a0t\u00e9\u017ee dob\u011b se lesy tak\u00e9 ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e m\u011b\u0159\u00ed a mapuj\u00ed. <strong>Ve druh\u00e9 polovin\u011b 16. stolet\u00ed za c\u00edsa\u0159e Maxmili\u00e1na doch\u00e1z\u00ed k\u00a0osamostatn\u011bn\u00ed lesnictv\u00ed jako hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 discipl\u00edny a jeho odtr\u017een\u00ed od zem\u011bd\u011blstv\u00ed.<\/strong><\/p>\n<p>P\u0159esto n\u00e1zory p\u0159edev\u0161\u00edm na p\u011bstov\u00e1n\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00fdch plodin je\u0161t\u011b dlouhou dobu budou ovliv\u0148ovat i praxi p\u011bstov\u00e1n\u00ed les\u016f. Vysokou spot\u0159ebu d\u0159eva ji\u017e nebylo mo\u017en\u00e9 naplnit pouze toulav\u00fdm v\u00fdb\u011brem a t\u011b\u017ebou d\u0159eva, p\u0159i n\u00ed\u017e se lesy nav\u00edc siln\u011b pro\u0159e\u010fovaly a jejich stav zhor\u0161oval. <strong>Proto se lesy za\u010daly t\u011b\u017eit holose\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem, kter\u00fd vy\u017eadoval p\u00e9\u010di o jejich obnovu.<\/strong> Ta byla \u0159e\u0161ena hlavn\u011b ponech\u00e1v\u00e1n\u00edm v\u00fdstavk\u016f, ale pou\u017e\u00edvala se i s\u00edje, p\u0159edev\u0161\u00edm \u017ealud\u016f a borov\u00e9ho semene. Krom\u011b toho se uplat\u0148ovalo, zejm\u00e9na v\u00a0lu\u017en\u00edch les\u00edch, i v\u00fdmladkov\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed.<\/p>\n<p>Skladba d\u0159evin v\u00a0les\u00edch byla ji\u017e z\u00e1m\u011brn\u011b ovliv\u0148ov\u00e1na preferov\u00e1n\u00edm a p\u011bstov\u00e1n\u00edm ur\u010dit\u00fdch, zvl\u00e1\u0161t\u011b pot\u0159ebn\u00fdch druh\u016f. Ale sledovaly se i jin\u00e9 z\u00e1jmy ne\u017e produkce d\u0159eva, nap\u0159\u00edklad pro v\u010dela\u0159stv\u00ed se chr\u00e1nily javory a l\u00edpy, pro pastvu dobytka duby a buky. V\u00a0z\u00e1jmu zd\u00e1rn\u00e9 obnovy lesa se na\u0159izuje vyklizov\u00e1n\u00ed klestu z\u00a0pasek, vysek\u00e1v\u00e1n\u00ed star\u00e9 tr\u00e1vy a omezuje se a zakazuje lesn\u00ed pastva dobytka alespo\u0148 v\u00a0mlad\u00fdch porostech. Od 60. let 16. stolet\u00ed se kultury jako ochrana proti zv\u011b\u0159i a pastv\u011b oplocovaly.<\/p>\n<p>P\u0159es ve\u0161ker\u00fd pokrok v\u00a0p\u00e9\u010di o lesy je pot\u0159eba si uv\u011bdomit, \u017ee lesy pro sv\u00e9 majitele p\u0159edstavovaly p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1sob\u00e1rnu zv\u011b\u0159e, a prioritn\u00ed \u010dinnost\u00ed v\u00a0lese byl lov, kter\u00fd se postupn\u011b zm\u011bnil v\u00a0myslivost. Teprve v\u00a0polovin\u011b 18. stolet\u00ed doch\u00e1z\u00ed k\u00a0definitivn\u00edmu odd\u011blen\u00ed lesnictv\u00ed jako hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u010dinnosti od myslivosti, kter\u00e1 se postupn\u011b st\u00e1vala jen ur\u010ditou kratochv\u00edl\u00ed bez vazby na existen\u010dn\u00ed pot\u0159eby \u010dlov\u011bka.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>P\u0159\u00edrodn\u00ed, \u010dinnost\u00ed \u010dlov\u011bka t\u00e9m\u011b\u0159 nedot\u010den\u00e9 lesy se u n\u00e1s vyskytovaly p\u0159ibli\u017en\u011b do 4. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n. l., v\u00a0paleolitu a mezolitu. Tedy v\u00a0dob\u011b, kdy byl \u010dlov\u011bk lovcem, ryb\u00e1\u0159em a sb\u011bra\u010dem p\u0159\u00edrodn\u00edch plodin a je\u0161t\u011b neexistovalo zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Lesy proch\u00e1zely v\u00fdvojem od tundrov\u00fdch formac\u00ed p\u0159es lesy s\u00a0p\u0159evahou borovice a b\u0159\u00edzy ke sv\u011btl\u00fdm<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_jetpack_newsletter_access":"","_jetpack_dont_email_post_to_subs":false,"_jetpack_newsletter_tier_id":0,"_jetpack_memberships_contains_paywalled_content":false,"_jetpack_feature_clip_id":0,"_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","default_image_id":0,"font":"","enabled":false},"version":2},"jetpack_post_was_ever_published":false},"categories":[3],"tags":[],"class_list":["post-4616","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-les"],"jetpack_publicize_connections":[],"jetpack_featured_media_url":"","jetpack_shortlink":"https:\/\/wp.me\/p4YkmD-1cs","jetpack_sharing_enabled":true,"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4616","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=4616"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4616\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4617,"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/4616\/revisions\/4617"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=4616"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=4616"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.benateckyctyrlistek.eu\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=4616"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}