Začíná červen – šestý měsíc v roce.
Uvažovali jste někdy nad tím, odkud pochází název tohoto měsíce? Teorií pro vysvětlení je více. Nejvěrohodnější je asi teorie o tom, že název červen se odvozuje od červené barvy ovoce, které právě začíná dozrávat – třešně, višně, rybíz nebo jahody. A znáte staročeské pranostiky ? Celý příspěvek
Pátý měsíc v roce. Slunce svítí nebývalou měrou, padají letité rekordy teplot. Lidová moudra nás však nabádají k opatrnosti. Jaké bude počasí ? Bude dost vláhy ? Urodí se na polích ? Pranostiky vám nedají jednoznačnou odpověď, ale v mnoha případě zkušeně poradí. Nevěříte ?
Pranostiky se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu. Vycházejí z dlouhodobých historických pozorování. V jistém ohledu předcházeli meteorologii a jejím meteorologickým modelům. Nejznámější pranostiky zná jistě každý: Březen – za kamna vlezem. Duben – ještě tam budem. Celý příspěvek
Pranostiky – to jsou vzkazy a rady našich předků budoucím generacím. V dobách, kdy předpověď počasí v moderní podobě tak, jak ji známe dnes, ještě neexistovala, nezbývalo lidem než odhadovat vývoj počasí na základě zkušeností s počasím pro roční období, měsíc či konkrétní datum. Činili tak podle svých dosavadních zkušeností, které se nezřídka na základě pravidelných meteorologický jevů opakovaly.
Celý příspěvek
Lidové moudrosti a pranostiky nás provázejí celým životem. Nevznikly náhodně. Sám čas dává za pravdu mnoha tvrzením a je jenom na našem přístupu jak tyto dary využijeme.
Pranostiky nenahradí satelitní snímky ani předpovědi meteorologů. Měli bychom se je naučit pozorně vnímat a předávat našim potomkům. Celý příspěvek
Povětrnostní pranostiky uprostřed ledna jsou nejzajímavější tím, že jména světců, kterým byly přiděleny, v současných kalendářích nenajdeme. A nejen to, v těch rčeních se setkáváme se záměnou světců za světice a také s komolením jména.
Tak třeba k 9. lednu se zachovalo rčení – „O svatém Bazliši zima všude čiší“ a přitom se jedná o svatou Bazilichu. Celý příspěvek
Ke Štědrému dni se pojí mnoho pověr, na které věřily převážně naše babičky i prababičky a díky kterým se tyto rituály dochovaly až dodnes. Zvláště jste-li svobodné dívky, měly byste tyto řádky číst opravdu pozorně. Celý příspěvek
Prosinec je podle gregoriánského kalendáře dvanáctý a poslední měsíc v roce. Má 31 dní.Prosinec začíná stejným dnem v týdnu jako září. 21. prosince nebo 22. prosince je zimní slunovrat. Slunce stojí nad obratníkem Kozoroha. V tento den je na severní polokouli nejkratší den v roce. Noc je nejdelší. V římském kalendáři byl prosinec desátým měsícem (proto se jmenuje v jiných jazycích december, podle decem = deset). Celý příspěvek
Listopad je jedenáctý měsíc gregoriánského kalendáře v roce. Má 30 dní. Název je odvozen od padání listí, které je v tuto roční dobu ve středoevropských přírodních podmínkách typické. V římském kalendáři byl listopad devátým měsícem (proto se jmenuje v jiných jazycích november, podle novem = devět). V roce 153 př. n. l. byly přidány ještě další dva měsíce.
Říjen je desátým měsícem roku podle Gregoriánského kalendáře a má 31 dní. Jeho české jméno je odvozeno od jelení říje. Latinský název October znamená osmý měsíc a je odvozen z římského kalendáře, podle nějž rok začínal březnem. Slunce je začátkem října ve znamení vah a přechází do znamení štíra. V tomto měsíci pokračuje ve střední Evropě podzimní sklizeň a v českých zemích se tradičně slaví posvícení. Celý příspěvek