Podzim je čas dozrávání a sklizně, čas přípravy na zimu.
Začíná v době podzimní rovnodennosti, kdy jsou opět světlo a tma v rovnováze. Tentokrát už ale přibývá stále více tmy. Už během babího léta víme, že něco končí, a začínáme pozorovat náznaky přicházející zimy. V přírodě všechno dozrává, sklízí se plody, které se vyvíjely už od jara. Celý příspěvek
Ekosystémové pojetí ochrany lesůStejně tak jako se postupem doby vyvíjelo poznání o původcích poškozování lesů od jednotlivých škodlivých činitelů až po celkový zdravotní stav lesních dřevin a lesních ekosystémů, Celý příspěvek
Poškozování lesních porostů biotickými činiteliMezi nejvážnější škůdce jehličnatých smrkových porostů patří bekyně mniška, obaleč modřínový, ploskohřbetka smrková, pilatka smrková, lýkožrout smrkový, lýkožrout severský, lýkožrout lesklý, Celý příspěvek
V České republice v naprosté většině převažují kulturní lesy vysazované a pěstované v posledních 150 letech především pro uspokojení zvyšující se spotřeby dřeva. Znalosti o životních nárocích jednotlivých dřevin byly značně nedokonalé, stejně jako vědomosti o fungování Celý příspěvek
Turistické a rekreační využití lesů patří k nejmladším funkcím lesa. Rozmach dopravy, především pak automobilismu, přiblížil dnes les lidem z měst. Statistiky ukazují, že stále více a více lidí vyhledává zdravé prostředí lesa, aby se zde zotavilo, aby alespoň na krátký čas uniklo přetechnizovanému prostředí velkých měst a průmyslových oblastí. Celý příspěvek
Středočeský kraj patří svou rozlohou 1 101 552 ha mezi největší kraje v České republice, avšak lesnatost je v rámci krajů České republiky, shodně s Jihomoravským krajem, nejmenší. Ve Středočeském kraji je 298 304 ha lesa, což představuje průměrnou lesnatost kolem 27 %. Největší lesnatost mají okresy Příbram (47 %) a Rakovník (40 %), naopak nejméně lesnaté jsou okresy Nymburk a Kolín (18 %). Lesnatost je vyšší v jižní až severozápadní části kraje. Celý příspěvek
Při procházkách v travnatých, křovinatých či lesních porostech je třeba vždy počítat s možností přisátí klíštěte. Nejvíce rizikové jsou listnaté a smíšené lesy, zejména pak prosluněné lesní cesty a mýtiny s vyšší trávou. Počítat s klíšťaty je však třeba i v městských parcích a na zahradách. Klíšťata mohou na člověka přenést bakteriální původce Lymeské boreliózy či ehrlichiózy nebo viry způsobující klíšťový zánět mozku. Celý příspěvek
(Dryocopus martius). Datel je šplhavec velký téměř jako vrána (délka 46 cm, rozpětí křídel 64 až 68 cm, hmotnost 300 až 350 g). Obě pohlaví jsou černě zbarvená, samec má červenou „čepičku“, samice má červené pouze temeno. Datel šplhá po stromech odspoda nahoru jako ostatní šplhavci, ale létá téměř rovně. Vyskytuje se v lesích různých typů, mimo les jen zřídka. Celý příspěvek
Bázlivec olšový – (Agelastica alni). Tento brouk patří do čeledi mandelinkovitých (Chrysomelidae), která zahrnuje mnoho hospodářských škůdců, z nichž někteří významně škodí i na lesních dřevinách. Je až 7,5 milimetru dlouhý, tělo má Celý příspěvek
Známý a populární druh mravence si staví většinou na lesních světlinách a okrajích lesa až jeden metr vysoká kupovitá mraveniště z jehličí, větviček a jiného materiálu. Ve středu kupy je často chodbami do hloubky Celý příspěvek