Přezimující živočichové, jako plch, ježek nebo sysel, přečkávají zimu ve stavu podobném spánku, ale pravý spánek to není. Po celé týdny nejedí a nepijí, všechny životní projevy jsou značně utlumeny. Tělesná teplota klesá na úroveň teploty okolního prostředí. Srdce sysla bije šestkrát pomaleji a plíce vdechují jen dvakrát za minutu. Po třech týdnech se zvíře probouzí, aby vypustilo výkaly. Definitivně se probudí, až když teplota nory přesáhne 15 0C. Medvěd nebo jezevec jsou „nepraví“ zimní spáči. Jejich teplota a dech se nemění. Prostě nepřetržitě spí a tráví z tukových zásob. Přečkávají však takto jen nejhorší období.