Jedná se o strom s válcovitým přímým kmenem a široce rozloženou, v mládí kuželovitou, ve stáří zploštělou korunou. Na dobrých stanovištích dorůstá výšky až 40 metrů a průměr kmene pak dosahuje až jeden metr. Borovice je černošedá, ve stáří tlustá a hluboce rozbrázděná. Jehlice jsou zbarveny tmavozeleně až černozeleně, jsou 8 až 15 centimetrů dlouhé, tuhé, na konci pichlavé a rostou ve svazečcích po dvou. Samičí šištice (květenství) jsou žlutá, samčí červenohnědá. Šišky jsou lesklé, žlutohnědé, dlouhé až 8 centimetrů, až čtyři centimetry široké, přisedlé.

Kořenový systém je sice poměrně mělký, ale dobře vyvinutý, proto je borovice černá poměrně odolná vůči silným větrům. Je silně světlomilná, nevyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost. Lesníky je borovice černá ceněna jako důležitá náhradní dřevina, neboť roste bez problémů i na výsušných štěrkovitých půdách a kamenitých stráních a velmi dobře snáší různé druhy imisí. Dobře také odolává silným mrazům. Používala se též jako přípravná dřevina ve směsi s cílovými listnáči.

Místa výskytu

Borovice černá se přirozeně vyskytuje v jižní a jihovýchodní Evropě a severně je původní v Dolním Rakousku a Bukovině. Roste převážně v horských oblastech, ale na severovýchodě sestupuje až k moři.

Dřevo a jeho využití

Dřevo borovice černé je lesklé, tvrdé, silně sukovité a pryskyřičnaté, má žlutobílou běl a rudé jádro. V jižní Evropě je velmi ceněné a hospodářsky významné.