Obora Žleby. Pár záběrů ze života srnčí zvěře v přírodě kolem nás.
Archiv rubriky: Les
Prase divoké
Jak vypadá prase asi každý víte. Silné, zavalité tělo na krátkých, v případě prasete divokého i rychlých nožkách. Od svého domestikovaného příbuzného se liší především barvou srsti. Ta je v šedo černá, létě se ještě přidá rezavě hnědá. Právě odtud pochází označení, které rádi používají myslivci – černá zvěř. Velmi zajímavě jsou zbarvená mláďata. Pyžamáci, jak se jim také říká, jsou černě a béžově pruhovaná. Celý příspěvek
Bekyně mniška
Latinský název Lymantria monacha.
Je vedle lýkožrouta smrkového (Ips typographus) nejvážnějším škůdcem smrkových stejnorodých porostů. Je zařazena mezi hlavní kalamitní škůdce a dokáže zcela zničit Celý příspěvek
Oheň
Táborák v lese? V žádném případě! Příčinou lesního požáru může být blesk, ale většinou za něj může člověk. Nejčastější příčinou požárů jsou odhozené nedopalky cigaret a nedostatečně uhašené ohýnky. Proto je v lese zakázáno Celý příspěvek
Klíšťata
Při procházkách v travnatých, křovinatých či lesních porostech je třeba vždy počítat s možností přisátí klíštěte. Nejvíce rizikové jsou listnaté a smíšené lesy, zejména pak prosluněné lesní cesty a mýtiny s vyšší trávou. Počítat s klíšťaty je však třeba i v městských parcích a na zahradách. Klíšťata mohou na člověka přenést bakteriální původce Lymeské boreliózy či ehrlichiózy nebo viry způsobující klíšťový zánět mozku. Celý příspěvek
Datel černý
(Dryocopus martius). Datel je šplhavec velký téměř jako vrána (délka 46 cm, rozpětí křídel 64 až 68 cm, hmotnost 300 až 350 g). Obě pohlaví jsou černě zbarvená, samec má červenou „čepičku“, samice má červené pouze temeno. Datel šplhá po stromech odspoda nahoru jako ostatní šplhavci, ale létá téměř rovně. Vyskytuje se v lesích různých typů, mimo les jen zřídka. Celý příspěvek
Dřevo kolem nás
Polidštěné dřevo je neskonale vděčné: dokáže zpívat, rezonovat s krásou prastarých příběhů hluboko utajených ve tvarech řezbářského díla. Dokáže vypovídat o každodennosti života, jeho úrovni, rozmanitém využívání v domácnosti, hospodářství, řemesle. Celý příspěvek
Vznik lesního hospodářství
Devastace země za třicetileté války
Navzdory počínající pěstební péči byly lesy koncem 16. století silně zdevastovány. V dobovém popisu krkonošských lesů, které byly tehdy vyhrazeny pro potřeby kutnohorských dolů, se uvádí, že Krkonoše byly z velké části holé, lesy přeměněny na pole, dědiny, louky a pastviny, v celé oblasti se hojně pásl Celý příspěvek
Vztah člověka k lesům před vznikem lesního hospodářství
Přírodní, činností člověka téměř nedotčené lesy se u nás vyskytovaly přibližně do 4. tisíciletí př. n. l., v paleolitu a mezolitu. Tedy v době, kdy byl člověk lovcem, rybářem a sběračem přírodních plodin a ještě neexistovalo zemědělství. Lesy procházely vývojem od tundrových formací přes lesy s převahou borovice a břízy ke světlým Celý příspěvek
Lesy ve Středočeském kraji
Středočeský kraj patří svou rozlohou 1 101 552 ha mezi největší kraje v České republice, avšak lesnatost je v rámci krajů České republiky, shodně s Jihomoravským krajem, nejmenší. Ve Středočeském kraji je 298 304 ha lesa, což představuje průměrnou lesnatost kolem 27 %. Největší lesnatost mají okresy Příbram (47 %) a Rakovník (40 %), naopak nejméně lesnaté jsou okresy Nymburk a Kolín (18 %). Lesnatost je vyšší v jižní až severozápadní části kraje. Celý příspěvek